Melissa de la Cruz - Modrá krev

23. dubna 2011 v 14:26 | Virginia |  Recenze
Kolik tajemství skrývají nejbohatší rodiny New Yorku? Možná jen jedno - ale zato je staré jako lidstvo samo a doslova krvavé. V kulisách metropole se rozvíjí příběh plný lásky, nenávisti a napětí.
Schuyler Van Alenové je patnáct. Přestože pochází ze slavné a kdysi bohaté rodiny, většina jejích vrstevníků jí opovrhuje a doma s ní žije jen přísná babička. Ke všemu se teď u ní a několika dalších spolužáků z prestižní newyorské střední školy začínají objevovat podivné příznaky - modrající žíly na rukou, náhlé vize z minulosti a chuť na syrové maso. Když je za záhadných okolností zavražděna šestnáctiletá Aggie, Schuyler a ostatní se dozvídají děsivou pravdu - nejsou tak úplně lidé…

Detektivka, romantika, upíři… že se vám to zdá jako dobrá kombinace pro knihu, po které byste s radostí šáhli? Pak doufejte, že bude v dosahu někdo fundovaný, kdo vás včas klepne přes prsty.

Příběh vypráví tři mladé dívky, upírky.

A jak je to s upírama?

Možná bych měla vysvětlit, jak si upíry představuje sama autorka. Tak zaprvé je nazývá modrokrevní, protože mají modrou krev. Živí se lidskou krví, ale jsou více omezování ve výběru a frekvenci. Živí se jen z pár dárců, které si sami vyberou a to jednou za den. Nemají žádného nepřítele a jsou to většinou členové elity. Dalším společným znakem jsou modré vzorce na bledých rukou. Žijí tisíce let, ovšem v různých "etapách." Můžou totiž umřít. Jejich vlastní krev jim umožňuje vracet se zpátky do světa. Na své minulé životy si pamatují, právě v krvi jsou totiž obsaženy jejich vzpomínky.

O koho se jedná?

Bliss - rodilá Texasanka s hřívou kudrnatých hnědých loken, která je ve společnosti vlivných teprve krátce a pomalu se rozkoukává, Schuyler, takový trochu mimozemšťánek žijící si poklidným, bohužel však ne zrovna šťastným životem, opatrována svojí babičkou a nejlepším kamarádem Oliverem, a o okolí se nijak zvlášť nestará, a Mimi, včelí královna, vůdce party, průbojná dívka se slabostí pro své dvojče Jacka.
Jediná Mimi však o tom, že je upír, ví. Schuyler s Bliss jsou zaskočeny, a nechápou, proč se vidí ve vzpomínkách z minulých století, proč mají na rukách modré znaky, nebo proč mají chuť na co nekrvavější biftek.

Všechny tři jsou přímo zavaleny přepychem, věci, oblečení, kterými se obklopují, jsou značkové a krásné. Včetně jich
samotných. Jejich zábavou je potácení se od jednoho večírku ke druhému, či v případě Schuyler, klábosení s Oliverem.
Do jejich poklidného vesmíru však mají nakouknout hadi. Na jedné z party je zabita dívka, jíž kdosi zcela vysál krev. A máme tu zápletku, vážení!
Aggie byla také upírka, a protože už v ní nezbyla žádná krev, nemůže se "probudit," do nového života. Tento zavrženíhodný čin má na svědomí Kroatant, neboli stříbrokrevný, jež se živí pouze krví upírů.

Kdo je oním tajemným stříbrokrevným?

Hodnocení?

Kniha má hned několik kladů, které vás možná přimějí s předchozím odstavcem nesouhlasit: Upíři, mladí a krásní lidé, luxus, večírky, romantické momenty. To všechno má jakýs takýs náboj, který slibuje to správné, pravé, co od romantické knížky můžete očekávat.
Každopádně, mince má vždy dvě strany, a nezáleží jen na obsahu, ale i na zpracování. A s tím jsem bohužel nebyla spokojená.
Kniha je rozčleněna na 42 kapitol, které jsou v průměru dlouhé asi nějaké dva listy, z čehož je jasné, že se děj ani nemůže nijak rozjet, žádné napjetí neexistuje, všechno je vysvětleno na dvou stránkách. Jako plus bych vyzdvihnula deníkové zápisky.
Autorka si prokázala medvědí službu výběrem protagonistek, které, zjevně v dobré víře, vybrala hnedle tři, bohužel, ku prospěchu to rozhodně nevedlo. Chvílemi jsem se ztrácela, chvílemi nudila… to už je však hodně subjektivní názor, který neberte v potaz pokud vás odstavce více nahoře skutečně zaujaly.

5/10 Žádná sláva, ale přečíst se to dalo
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama